Kostarika 2019: 13. - 14. Den Playas Del Coco - Liberia - Atlanta - Paříž

Lukáš s Gabčou se šli rozloučit s pláží a vlastně i Kostarikou. Každé ráno bylo jedinečné a připravilo nám nějaké překvapení - dnes jsou to zase rybáři, ale pozorujeme je víc v akci. Na dřevěné prkno nebo kužel namotávají tenké vlákno s návnadou. Pěkně v lajně dodržují pravidelné rozestupy a nahazují do "vařící" se vody. Úspěšnější ale budou asi pelikáni, kteří krouží nad hladinou a řítí se střemhlav do oceánu pro svou kořist.

Naposledy snídáme Gallo Pinto. "Mně snad ty fazole budou i chybět. Místo omelety si budeme dělat Gallo Pinto", Gabča už po několikáté hodnotí zdejší kuchyň. Jednoduchá, chutná, zdravá.

Kiki se loučí s bazénem. Těžko říct, který z těch mnoha byl nejlepší. Nejmenší a nejchladnější v Quinta Esencia. Největší v Hotel Hacienda. Nejteplejší v Hostel Plinio. Kolem i dnes pracují mužíci na palmách - odřezávají suché listy. Ten, co nám dal kokosový ořech je s dcerkou. Jako poděkování jí Gabča s Kiki nesou bonbóny. "Máš ráda bonbóny?" ptá se Gabča děvčátka. Česky. Asi proto holčička neodpovídá, vezme si balíček a jde se "pochlubit" k tátovi.

Svačinu na letiště (čekají nás dlouhá čekání) kupujeme v supermarketu. Tankujeme do plné nádrže. Zastavujeme se na poslední suvenýry. K ještěrkám pověsíme Pura Vida Ary. "Kikina má otevřený dveře. Ach Bože. Teď co? Tak si je drž!"

Značka GreenMotion Car Rental se před námi objevuje v 9:20 - vrácení auta bez problémů. Pracovník půjčovny nás hned odváží na letiště. To bylo rychlý. Pasažéři letící s Deltou neplatí odletovou taxu $29, respektive je již zahrnuta v ceně letenky.

Letiště v Liberii je menší, nejvíc lidí sedí v "amerických" restauracích. Pizza, Burgers, French Fries, Honey Ribs - není klasický kostarický jídelníček. Odletové destinace - Atlanta (to jsme my), Los Angeles, Aljaska a Kanada. Obchod Britt Café nabízí ochutnávky káv a čokoládových bonbónů. Lukáš zkouší v menší prodejně pálivé omáčky. "Oh, to jsi zase ty!?" překvapený prodavač si všiml, že se Lukáš vrací nějak častěji. Lahvička 25 ml stojí $12, překvapený je teď Lukáš. Zůstane při ochutnávce, nic nekupuje. V supermarketu v Coco to měli za 500 colones (ani ne $1).

Čekáme na boarding. Lukáš píše...: "Lukáš píše tenhle blog." Kiki s Gabčou čtou Pana Smraďocha. Anet šla někam chytat wifi. "Jdu ještě na toaletu. Pak najdu Anet." "Dobře, Kiki. Za chvilku půjdeme do letadla." Deset minut před druhou (plánovaný odlet 14:10) je boarding téměř kompletní, chybí Savko a 3 Sedlákové. Po chvilce se vydává pro holky Gabča. Teď přijdou holky a bude chybět Gabča, myslí si Lukáš. Holky s Gabčou běží. První na letišti, poslední v letadle. Sedíme v poslední řadě.

Díváme se na filmy - nabídka bohatá. Lukáš si vybírá Johnny English a Scyscraper. Gabča Instant Family a kousek Bohemian Rhapsody. Anet The Meg.

V Atlantě si dáváme jídlo, v letadle nás moc nepohostili. Lukáš Chow Mein, Orange Chicken. Kiki Happy Meal. Anet a Gabča Roastbeef Wrap s těstovinovým salátem. Hledáme Freestyle Coca Cola. "Musíme na Céčko", usměrňuje Gabča. Terminálů je osm. "Tady to vypadá jinak," céčko to není. Do Paříže odlétáme z eFka, vlakem prijíždíme na náš terminál. "Tady to vypadá už podvědomě, tam nahoře to bylo." Paráda. Pijeme colu, není to náhoda, že u jednoho stolu... "Zapiš to do deníku, kdybychom zase byli v Atlantě, že je to Éčko." "Akorát, že tohle je eFko", odpovídáme všichni svorně Gabči. Při nástupu do letadla dostává Lukáš tašku. "Co to je? Cos to dostal?" "Nevím, asi jsem stý pasažér letadla," mlží Lukáš. Sladké překvapení z Duty Free Shopu.

Lukáš usíná ještě před večeří. Budí ho Gabča, nemůže si přece Vegetariana Ravioli nechat ujít. Holky si objednávájí taky Itálii, Gabča Thai Chicken Salad. K tomu sparkling wine. Je nám líto, že širokou nabídku filmů nevyužijeme, hned usínáme. Budí nás až ranní servis se snídaní. Muffin s jogurtem nebo Egg Sendvič.

Při kontrolách na letišti v Paříži si vzali pod drobnohled Kiki a její nůžky v penálu. Uspořádání letiště je tragické, dostáváme se až mimo odletovou zónu, takže další kontrola batožin. Batožiny jsou v pořádku (až na Kikin penál, ale ten nakonec taky nechávají v původním stavu), skenerem nám neprojdou boarding pasy. Musíme na check-in Czech Airlines, kde je další nekonečná fronta. "Tak tady už stát nebudeme," míříme rovnou na Sky Priority. Nové ~~ski~~ boarding pasy vytištěné. Let má zpoždění.

V Business třídě sedí pan Toman. Současný pan ministr zemědělství. My si sedáme do Economy. Praha hlásí chladný večer, připravujeme si bundy a deky z letadla. Cestu Liberie - Praha zvládla i naše batožina. Autobus z letiště na Nádraží Veleslavín je úplně plný. My se vracíme domů a zaplňujeme deník posledními řádky. Kostarickou faunu měníme za domácí, která nás hned uvítá slovy: "Čauko, Gabčo!" řekne natěšený Fifin.