Kostarika 2019: 7. Den Quepos - Rainmaker Canopy Tour - Jaco

Náš dvoudenní výlet u Manuel Antonia utekl nějak moc rychle. Vybalování a balení věcí zpátky do batohů je běžná součást ranních rituálů. Čeká nás delší přejezd z Queposu do městečka Cañas - mezizastávka při přesunu na pacifickou část poloostrova Nicoya.

Včera jsme si obhlídli market (v Praze tomu říkají farmářský trh) v Queposu, dnes tam nakupujeme avokáda, rajčata, limetku (správně, na večeři bude guacamole), banány a piňa (ananas). Anet má chuť na čokoládový muffin: "Pojďme, prosím, do tý pekárny, jak jsme včera šli kolem." V obchůdku je plno, každý si vybere něco dobrého - jiného, abychom si pak navzájem dali ochutnat. Největší zájem je o muffin, Kiki už čeká u Anetky ve frontě jako první. Čokoládová pochoutka je pořád menší a menší. Kiki čeká. Anetka brání muffin. Zbývá poslední sousto. "Dej jí ochutnat." Kiki otevírá ústa (asi chuťový reflex). Muffin míří do pusy. Anetky. Kiki nevěřícně kouká. Gabča nevěřícně kouká. Lukáš taky kouká nevěřícně. "Jen počkej, až budeš něco chtít," uzavře boj o muffin maminka.

Rainmaker je menší rezervace hluboko v lese - asi 7 km od hlavní silnice. Součástí trailu je soustava visutých mostů o celkové délce 250m. U vstupu vybírají poplatek $20 / os. kuchařky. Lukáš se zeptal kolik návštěvníků dnes mají. Pani v bílém napočítala nejspíš $340 ležících na stole za ní - "Seventeen". Tady by chtěl vařit asi každý. "Můžeme si vzít hole s sebou?", ptáme se a ukazujeme na stojan s dřevěnými klacky. "Jo, to si vemte, to je na hady," dostáváme rychlý kurs sebeobrany proti plazům. Procházka lesem je náročnější - horko a místní vlhkost způsobují, že do 5 minut nám všude tečou čůrky potu. První most ze země ke stromu. Druhý z platformy k platformě stromu. Třetí nad řekou. Další k vodopádu a zpátky. Přicházíme k řece, u malého vodopádu se vykoupeme. Kolem létají motýli, běhají ještěrky. Po zhruba třech hodinách se vracíme k autu. "Nejbližší zastávka až Jaco."

Vyhlídka u Jaca je hodně populární, povede se nám ale vyfotit společné foto bez lidí. Pár Ar letící přes silnicí značí, že Park Carara je blízko. U mostu za parkem se seznamujeme se životem říčních krokodýlů, Anetka s místními muchachos. "Když bude mít herpes, víme od čeho," Gabča komentuje dění na rušném mostu a fotí dlouhé tvory. Anetka fotí Kostaričany. Zmrzlina v POPS chutná výtečně.

Hotel Hacienda La Pacifica je hned u hlavní silnice, ruch je ale slyšet jenom u recepce. Zadní domky jsou rušeny jen zvukem ptáků a vřešťanů. A komáry. Strašně moc komárů. Bazén je obrovský, Kiki hned skáče šipku do vody. Začíná část s příznačným názvem - Relax.